Radim Sieber a já | Zimní nocování mezi skalami | El Cubano Perfecto

Přímý odkaz na video: Radim Sieber a já | Zimní nocování mezi skalami | Vepřová panenka a El Cubano Perfecto

Cesta ke skalám byla namáhavá

Šli jsme dlouho sněhem do kopce, sněžilo, mrzlo, ale zima nám nebyla. Cesta byla namáhavá, protože bylo dost sněhu, hodně jsme se také zdrželi různými diskusemi, takže jsme dorazili nahoru poměrně pozdě. Bylo těsně před stmíváním, únava už byla znát a Radim stále hledal to své plánované místo. Chodili jsme vyčerpaní kolem skal a občas našli naše starší stopy. Nakonec jsme se shodli, že je tady všude pěkně a začali budovat tábořiště na jiném místě.

Nezapomeňte se podívat také na video od Radima: https://youtu.be/M0bGC5JTkis

Byla zima a já měl velký hlad

Priorita byla udělat oheň, konečně se najíst, na oběd nezbyl čas, odházet sníh a postavit si přístřešky. Oheň jsme založili rychle, ale s obtížemi, nepodařilo se nám najít kvalitní chrastí a dřevo.

Odhazovaní sněhu bylo náročné, Radim to vzdal a rozhodl se přespat pod převisem a já jsem kopal zmrzlý sníh snad hodinu. Terén nebyl příliš rovný, ale neměl jsem sílu hledat jiný. Některé kameny se mi podařilo rozbít, jiné odházet. Jáma byla hotová, ale stan větší, takže jsem to musel několikrát zvětšovat.

Oheň moc nehořel

Maso se Radimovi povedlo, ale měli jsme obavy o oheň, stálo nás spoustu sil udržet pořádný plamen. Chodili jsme s čelovkami do různých stran a stále dál a dál. Dřevo bylo většinou mokré a nebo shnilé a nasáklé vodou.

Bez ohně v takovém mrazu je to složité (a taky nudné), je lepší jít raději spát dříve. Podle online mapy mělo být -11°C, ale u té skály bych řekl, že byla teplota nižší. Mráz musel být pořádný, protože les se v takových teplotách chová úplně jinak, vydává jiné zvuky, zvuky praskajícího dřeva. Celou noc se z lesa ozývalo podivné praskání. Horší je ale noční čurání, člověk to odkládá až na poslední chvíli, protože se mu nechce z vyhřátého spacáku.

Ve spacáku bylo teplo

Ráno jsem se vzbudil kolem 8 hodin, Radim ještě spal. Vypustil jsem dron, ale byl silný vítr, na chviličku jsem ho ztratil a tím se pořádně vystresoval. Byla mi taková zima na prsty, že jsem byl rád, když přistál vedle mě a ani mi v tu chvíli nevadilo, že jsem zapomněl při letu zapnout kameru.

Sbalili jsme se a vyšli hledat místo s pěkným výhledem a hlavně na slunci. Našli jsme takové místo rychle, ale dlouze jsme hledali bezpečnou cestu hlubokým sněhem a strmými kameny.

Na skále jsme našli nádherný výhled

Na skále jsme si udělali vydatnou snídani, čaj a kafe. Zkusil jsem vypustit dron podruhé, zápasil jsem s nastavením, ale nějaké záběry mám. Byl to můj celkově čtvrtý let, musím se pořád učit.

Sestup už byl rychlý. U auta jsme se ještě posilnili bábovkou od milované tchyně a jeli domů. Akce se hodně vydařila, byli jsme oba spokojení a tak trochu příjemně vyčerpaní, byla to velká pohoda.

Zdraví Paddling Tramp, ahoj!