Polská Amazonka na kánoích | Nejkrásnější řeka – Mala Panew | Gumotex Pálava

Bylo málo vody

Dnes, na konci léta, měla řeka zcela jinou atmosféru. Bylo horko a vody bylo málo. Občas jsme museli vystoupit z kánoe a táhnout loď na laně. Nejnáročnější byl poslední tříkilometrový úsek. Příště bychom asi počkali na lepší vodní stav. Minule bylo 26 cm, což umožnilo plynulou plavbu bez zádrhelů, ale dnes byla pouze na 18 cm (stav můžete sledovat zde: https://hydro.imgw.pl/#station/hydro/150180190).

S Martinem jsme se setkali na čerpací stanici za Ostravou a k řece jsme dojeli zhruba za hodinu a půl. Jedno auto jsme nechali v lese poblíž malé vodní elektrárny v Kolonowskie. Později nás místní upozornili, že v Polsku už není povoleno parkovat v lese – dopravní značky byly odstraněny. Vhodnější je tedy auto nechat u „Przystań Amazonka“, které je blízko. Přesedli jsme do druhého auta a vyrazili směrem do Zawadzkie k „Przystań Kajakowa Tropicana“, kde jsme naši plavbu začínali.

Polská Amazonka

Kamarádovi se bohužel pokazil ventil u jednoho válce – má novou Pálavu, takže mě to dost překvapilo. Naštěstí měl náhradní ventil, protože se mu to už jednou stalo. Já jsem měl problém pouze s přetlakovým ventilem u paluby. Ačkoliv mi ho vyměnili, stále mírně uniká. Ventil pravidelně čistím, vozím s sebou i klíč a dokonce jsem zkoušel různé triky, ale zatím nic nepomohlo. Nakonec ventil vždy přelepím páskou.

Řeka byla naprosto úžasná, přesně jak jsme očekávali. Opravdu připomíná takovou polskou Amazonku. Možná to Poláci před námi trochu tají, protože Polsko je pro nás velmi atraktivní destinací. Jezdíme sem pravidelně už několik let a pokaždé mě něco nového mile překvapí. Země je krásná, lidé jsou zde přátelští a vstřícní, a vždy se bez problémů domluvíme. Polsko má opravdu co nabídnout.

Oběd uprostřed řeky

Kolem poledne jsme si dali pauzu na oběd. Já jsem se usadil na slunci, zatímco Martin si našel stín na malém ostrůvku. Nakonec jsem se i já přesunul na ostrůvek, protože slunce bylo příliš silné. Během oběda kolem nás projelo několik polských kajakářů, a později jsme potkali velkou skupinu vodáků z Frýdku-Místku.

Celou plavbu jsme obdivovali krásy řeky – písečné pláže, borovicové lesy, bobří okusy a křišťálově čistou vodu. Bohužel jsme v řece často nacházeli odpad, jako plechovky od piva, skleněné lahve nebo pneumatiky.

Poslední úsek byl velmi náročný kvůli nízkému stavu vody. Přesto to byl nezapomenutelný zážitek, který nás oba nabil energií na další dny. V osm večer jsme byli doma, takže to byl skvěle strávený den na řece.